Čo by ste v profesionálnej kariére chceli dosiahnut?
Ráda bych v průběhu několika příštích let ustanovila mezinárodní designovékomunikační studio, které nabízí komplexní služby koncepční, produkční a konzultační. Ráda bych si též vytvořila okruh klientů, se kterými se můžu společně rozvíjet a nacházet nová řešení. Vždy se je co učit.Aké sú Vaše najobľúbenejšie projekty?
Ty, které znamenají změnu a mají profesionální formu. Ty které nalézají jednoduchá řešení v komplexních zadáních
a donutí Vás přemýšlet nebo se ze srdce zasmát.
Akým sposobom si udržujete reputáciu?
Etikou práce. Jak jsem již zmínila, není žádný důvod dělat špatný design i když ho děláte zadarmo. Pro mne je moje
práce povoláním, ne jen zaměstnáním. Svou reputaci vidím jak v zodpovědnosti k zákazníkovi, tak k formě designu.
Čo nemáte vo Vaší kariéře, hlavne v podnikaní rada?Nemám ráda neetické jednání. Není žádný důvod proč by se k Vám měl klient chovatšpatně, vyžadovat co nebylo umluveno a nebo se vymlouvat s uhrazením zakázky.
Nesnáším úskočnost jak v businessu tak v osobním životě a na základě toho také
jednám. Já se takovými lidmi snažím neobklopovat.
Ako sa podľa Vašho názoru odlišuje Europský design od Australského?
V odvaze a kontroverznosti. Řekla bych, že kvalita designu je srovnatelná, ale témata jsou velmi odlišná. To je ale zhlediska demografie a kultury pochopitelné. Pro mne osobně je většina Australského designu příliš očividná.
Není zde prostor pro kreativní rozvinutí myšlenky na straně příjemce sdělení.
Čo je pre Vás inšpiráciou a ako si ju udržujete?
Inspiraci pro projekty čerpám z jiných disciplin designu jako je například architektura, průmyslovýdesign a nebo také z moderních filosofických nebo sociologických knih. Vždy pro mne také byla velikou inspirací
vizuální komunikace v oblasti sociálních a humanitních záležitostí. Protože žiji designem, je pro me spíše problém se
od grafiky odtrhnout. Nečekaná inspirace přijde vždy když dělám naprosto něc
jiného, nepříbuzného designu. Nejlepší je fyzická námaha nebo cestování.
Prečo ste sa stali práve grafickým designerom?
V 90tých letech mě velmi ohromily reklamy United Colors of Benetton – kampaně Tibora Kalmana a Oliviera
Toscaniho. Kontroverzní aindividualistické koncepty s jasným sdělením byli reakcí na různou socioekonomickou,
politickou a humanitní problematiku.
Jednalose o rasismus, sexuálně přenosné choroby, rozsudky smrti, války a umírání mladých vojáků atd.
O to zajímavější pro mne bylo, že byly tyto reklamy použity na propagaci oblečení.
Toto mne z koncepčního hlediska velmi přitahovalo a to je také hlavní důvod, proč jsem se stala obdivovatelem
vizuálního designu.
Čo považujete za Váš kľúčový osobný úspech?
Osobní úspěch, raději než kariérní je to, že dělám to, co mě baví a že jsem to přežila.
Šla jsem zpátky do školy po několika letech v pracovním procesu a bylo to krkolomné. Nejdříve se naučit se jazyk
tak, aby mne přijmuli na univerzitu, vyrovnávat se s kulturními rozdíly a finančními otázkami spojené s financováním
školy a částečnému úvazku, ale také s častým stěhováním.
Vážím si dnes stability a toho, že mám otevřené dveře do celého světa.



